Štěstí přeje připraveným

Tlačím snack do hlavy - aneb když je dobré mít hlad

02.10.2013 19:54

Víte jaký je problém většiny obézních lidí? Nedostatek informací. Znám totiž málo takových, kteří se k tomu býti obézními sami dobrovolně a účelně rozhodli. Toto je první článek, kterým chci trošku podkopat autoritu konvenčních dietologických pravidel. Ale nechci jen prudit, protože svět není černobílý, takže vám předložím dostatek informací, aby jste se sami rozhodli.

 

Pokud někde v posilovně utrousíte, že potřebujete přibrat, doporučí vám jíst 6x až 8x denně. Nejlépe každé 2 až 3 hodiny. Když někde utrousíte, že potřebujete zhubnout, doporučí vám jíst 6x až 8x denně malé porce. A tak mnozí, stejně jako já začnou tlačit jídlo do hlavy. Nejdřívě abych "nabral hmotu" následně pak abych shodil špek. Přátelé, teď přiveďte svoje drahé polovičky, rodinné příslušníky a podobně, protože vám řeknu tajemství.

Připraveni? OK!

Nemusíte jíst tolikrát denně.

 

Zem se zachvěla? Taky se vám z toho točí hlava?

 

A teď zcela vážně. Kulturistický mýtus je ten, že pokud nemáte dostatečný příjem v jistých časových intervalech, tak se vám začnou rozpadat svalová vlákna a vy ztrácíte hmotu. Mýtus hubnutí je ten, že bez takto rozložených jídel dostanete hlad a zpomalí se vám metabolizmus. Oboje je víceméně lež. Rozeberme si co je to ten hlad. Hlad je stav, ve kterém naše tělo dává najevo, že nám poklesla hladina cukru v krvi. To co nazýváme hladem u nás a hladem například v Somálsku, to jsou dva zcela odlišné stavy. Hlad u nás je signál, hlad v Somálsku je stav, kdy tělo opravdu nemá živiny a v návaznosti na to dochází k řetězové reakci. Jaká ta reakce je? Funguje to takto. V krvi klesne hladina cukru, tělo následně použije svoje zásoby glykogenu (vysvětlím) například na svalovou práci a pokud začne i ten docházet, aktivují se zásoby tělního tuku a ten se použije na energii (děje se klidně oboje zároveň). Když stav hladu trvá, tak tělo začne používat energii z bílkovin(až na posledním místě?), začne se zbavovat svalové hmoty, bere si bílkoviny z orgánů a například se snižuje množství kostní dřeně. Následuje smrt.

 

Jak to vychází časově? Od posledního příjmu potravy ho tělo dokáže zpracovávat až 3 dny a pak se začnou spalovat pouze tuky. Přičemž krevní cukr poklesne klidně během 3 hodin. Zhruba po 3 týdnech se k pálení tuků přidává zvýšená potřeba odbourávat svaly. Bílkoviny, ty esenciální, si prostě vyrobit neumíme a tak se v těle recyklují(spotřebujeme jich minimálně 0,6g na kilogram netučné hmotnosti). Při dostatečném příjmu tekutin toto vše vydržíme zhruba 50 dní. +- každý je jiný a odvíjí se to od schopností našeho těla.

Opravdu si tedy myslíte, že to co považujeme za hlad mezi 12:00 a 18:00 je skutečně hlad nebo jen signál našeho mozku, abychom ho odměnili?

Samozřejmě druhá varianta je správná, jelikož mozek, ta na cukru závislá fetka, prostě chce dávku.

 

Pokud tedy chcete zhubnout a vy každou chvíli nabídnete mozku odměnu, tak vždy skončíte u prvního bodu a k bodu použití tuku se mnohdy ani nedostanete. Pokud navíc nabídnete něco mňam mňam s obsahem cukru(jedno jestli řepný nebo ve formě upečené mouky), tak se k bodu dva nedostanete ani za zlaté prase. A navíc, víte co je pro vás malá porce?

 

Pokud cvičíte a tlačíte do hlavy každou chvíli nějaké jídlo, tak ve svém těle děláte něco, co bych popsal jako dítě, které pořád dokola zapíná a vypíná světlo v místnosti.

Jak to? V těle máme autonomní nervovou soustavu, která funguje aniž bychom jí vůlí ovládali. Myšlenkou srdce nezastavíme a stejně tak se nedokážeme udusit jen tím, že zadržíme dech. Tyto reakce prostě neovládneme, pokud tedy nemáme překážku. V těle pak fungují dva stavy - sympatický a parasympatický. Sympatický stav je stav, kdy tělo využívá zásoby energie k práci, když to přeženu tak mozek, svaly, plíse, srdce, všechno tohle je překrvené, abychom mohli reagovat na okamžitou hrozbu. Jako když je gepard na lovu. Parasympatický stav nastane když se najíme, náš gepard ulovil antilopu a pěkně si napchal břicho. Tělo v této chvíli "překrví" žaludek, střeva a všechny ústrojí potřebné k tomu, abychom jídlo řádně zpracovali. Stalo se vám už někdy, že se vám po jídle chtělo spát? No protože se mozek lehce odkrví. Pokud tedy tlačíte každé 2-3 hodiny jídlo do hlavy a jdete cvičit, tak tyto dva stavy stavíte proti sobě a tělo dá vždy přednost sympatiku, tudíž budete mít pěkně drahá hovínka. Tělo to prostě není schopno zpracovat. Ale jelikož nutíme tělo být v obou dvou stavech zároveň, tak ani jeden stav nebude funkční naplno. Navíc naše tělo má celou řadu funkčních mechanismů, jak zrovna třeba svalový rozpad oddálit. Ona totiž bílkovina není nejjednodušší zdroj energie a tak si jí tělo bere až naposledy.

 

Co je tedy tak akorát. Obecně platí, že čím mladší, tím víckrát jíst. Mimino třeba každé 3 hodiny, ikdyž ono si samo řekne. Následně dítě až 5x což pak vyústí v klasiku pro ostatní 3x denně. Snídaně, oběd a večeře, přičemž svačinka by měla být jen pro lidi opravdu aktivní. Stačí to? Jistě, člověk poskytne potřebné nutriční hodnoty, tělo je stihne zprocesovat a využít. Potřeba svačinek, často označovaných jako snack, byl jen marketingový tah někdy v sedmdesátých letech, kdy velké společnosti potřebovali zalepit ty díry mezi snídaní, obědem a večeří a zvýšit si tržby. Pokud sami máte potřebu svačinek tak důvody mohou být dva. Buď se stravujete jídlem bohatým na cukr a vy máte dříve pocit hladu nebo jste podcenili porci předešlého chodu, což se může stát, ale za sebe řeknu, že pokud se mi to stane, tak si potřebu svačinky přenesu do dalšího chodu a je pravdou pravdoucí, že hlad podporuje chuť k jídlu a následně i satisfakci z něj. Pro příště se pak poučím a upravím velikost porce tak, abych potřebu svačinky eliminoval nebo si alespoň dal něco nutričně vhodného.

foto pochází z akce, která mě naučila, že když je hlad, tak i druhojakostní krmná řepa s rozvařenou rýží je super a saury jsou malým delikátním zážitkem

 

Mně osobně se stávalo, že jsem utrácel horentní sumy za jídlo na celý den v domění, že čím víc budu jíst(bílkovin) tím více mi svaly porostou. Bylo tomu tak? Určitě ne, takhle to prostě nechodí. Lidé svůj trávicí trakt v tomto ohledu silně přeceňují. Třeba takový banán, víte, že ho vaše tělo kompletně stráví až za 40 minut? Kuřecímu masu to trvá klidně 2-3 hodiny? A předtsavte si pak tu dopravní zácpu ve vašich střevech.

 

 

Závěrem bych rád poděkoval panu Čestlíkovi, který sepsal velice motivační články na serveru ronnie.cz s názvem Mýtus o stravě (celkem 4 články), které mě osvobodily a ze kterých jsem čerpal. Vyzkoušel jsem i jím zmiňovanou metodu jídla jedenkrát denně, ale při mém stylu života jsem zakotvil u klasiky 3x. I tak ale díky němu vím, že když vynechám jedno jídlo, tak se nic světoborného neděje.

 

 

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode